user_mobilelogo

STÁLE JEŠTĚ (?) NEOBJEVENÝ RÁJ NA ZEMI

koh rong

Když jsem si v roce 2010 v klidu domova plánoval cestu do Kambodže, čirou náhodou jsem objevil na internetu zmínku o ostrově Koh Rong. Psali o něm jako o opuštěném ostrově s mnoha bílými plážemi a stvořeným pro Robinsonádu. O měsíc později jsem stál v Sihanoukville na Serendipity beach a rozmýšlel se, co dál. Když mi v místní cestovce řekli, že první jednoduché bambusové resorty už na ostrově jsou, neváhal jsem ani minutu a na ostrov se vydal. Po třech hodinách plavby jsem dorazil na místo a připadal si skutečně jako v ráji.

 

 

Koh Rong a jeho bílé pláže

Na ostrově byla jedna vesnice a několik bílých pláží lemovaných palmami. Vesničani postavili na obou koncích hlavní pláže dva jednoduché resorty, a v jednom z nich jsem vyfasoval bambusovou chatičku. Neměla okno, zato milión škvír ve stěnách i v podlaze, takže vlastně žádné okno nepotřebovala. Nad prkennou postelí s matrací visela moskytiéra a oplechovaný kout s koupelnou měl nezbytný sud s vodou a naběračku. Bonusem byla evropská toaleta. Na malé prkenné terásce bylo malé křesílko, do kterého jsem se večer uvelebil a pak už jen pozoroval noční nebe poseté miliónem hvězd...

koh rong

Hlavní pláž byla dlouhá sedm kilometrů a na jejím konci se nacházel druhý resort. Pláž měla tak bílý písek, že i v tom největším žáru se po něm dalo chodit bosou nohou. Při došlápnutí písek krásně skučel a pískal. Po cestě jsem si říkal, že to ani není možné, že ještě existují takové pláže, které doposud nebyly objeveny investory. Nebo možná už byly, ale já se tam dostal ještě včas. Prošel jsem celou pláž až na konec a v sousedním resortu jsem zapadl do malého baru. Dal jsem si jedno pivo, pak druhé a po třetím se mi už vůbec nechtělo jít zpátky. Přisedl si místní vesničan a nabídl mi odvoz zpátky do vesnice na své motorce za to, že si v jeho restauraci dám večeři. A tak jsem si dal ještě čtvrté. Pak jsem naskočil na sedátko a při západu Slunce jsme po bílé pláži ujížděli zpátky.

koh rong

Dny, které jsem na Koh Rongu strávil, jsem věnoval průzkumu okolí ostrova. Domluvil jsem se s místním vesničanem a nechal se loďkou odvážet na sousední pláže. Vyjímečná byla palmová pláž, která měla také jemný bílý písek, a navíc byla obklopena palmovým hájem. Celý den jsem tu byl sám, a tak jsem se hodinu slunil, pak si šel zaplavat a pak jsem popošel zase o kus dále. V jednom místě jsem pozoroval ptáka kakadu, jak se v koruně stromu ohání svým obrovským zobákem. Odpoledne na pláž připluli tři místní vesničani. Jeden z nich vyšplhal na vrcholek palmy a z té velké výšky shazoval kokosy dolů. Ostatní dva je sbírali do ošatky, vlezli s ní do moře a snažili se svůj náklad dopravit na loď. Když jsme k večeru pluli zpátky do naší vesnice, můj místňák mi během plavby mačetou odsekal špičku zeleného kokosu, co jsme našli na pláži, a já ho pak po zbytek plavby pil.

Nevím, kdy se mi zase povede objevit takhle krásný a neobjevený kout země, ale jsem vděčný, že se mi to v Kambodži povedlo. Tak jak jsem se cítil já, se asi museli cítit turisté, kteří před třiceti lety objevovali krásy Thajska.

 

P.S. Koh Rong už objevený je. 

Více o cestě do Kambodže se můžete dočíst v cestopise.

 

Hledáte letenky do Kambodže? Zkuste letenky Kiwi.com.

 

 

NÁSLEDUJ MNE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH:  facebook instagram youtube 

 

 

POČET NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ

zeme 100

34

POČET DNÍ NA CESTÁCH

dny 100

359

POČET KM NA CESTÁCH

km 100

42 510