user_mobilelogo
HEAD USA II

RADY NA CESTU DO USA

 

Letem světem o USA

Spojené státy americké se rozkládají od Atlantského po Tichý oceán a díky Aljašce i k břehům Severního ledového oceánu.

USA je federativní republika skládající se z 50 amerických států, přidružených států s vnitřní samosprávou (například Portoriko) a samosprávných území (např. Panenské ostrovy). Ačkoliv poprvé k břehům Ameriky připluli Vikingové, zásadní vliv na další vývoj mělo objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Od této chvíle byl nový světadíl podrobován mocenským zájmům koloniálních mocností Španělska, Nizozemí, Francie a Anglie. V roce 1664 se Anglie zmocnila části francouzkých a holandských kolonií a v roce 1773 třináct kolonií vytvořilo základ budoucího státu. Nespory mezi koloniemi a anglickou vládou vyvrcholily v otevřenou válku a vydáním Deklarace nezávislosti 4. července 1776. Během 18. a 19. století byly do Unie přijímány další státy a postavení USA sílilo. V roce 1860 se vystupňovaly rozpory mezi otrokářským jihem a svobodným severem a v roce 1861 se od Unie odtrhlo 11 jižních států a vytvořilo Konfederaci. Následná občanská válka byla ukončena v roce 1865 vítězstvím Severu. Koncem 19. století a na začátku 20. století pokračoval ekonomický rozmach země a rozšiřování území směrem na západ. Jako poslední byly k USA v roce 1959 připojeny státy Havaj a Aljaška. Dnes ve Spojených státech žije 303 miliónů obyvatel.

 

Víza: nutná registrace ESTAusa m

Výstup ze země: odletová taxa není vyžadována

Americká ambasáda: Tržiště 15, Praha 1 118 01

Česká ambasáda: 3900 Spring of Freedom st, NW, Washington DC

Časový posun: -9 hodin Los Angeles SELČ

Počasí: při cestě v dubnu v CA krásně letní

Kurz: 1 USD = 20,5 CZK

Vzdálenost: Do Los Angeles 9589km

 

 

Cestování do USA na vlastní pěst

USA 49

Mým prvním dojmem při návštěvě USA bylo, že Amerika je svět sám pro sebe - Američané vnímají svět jen jako Ameriku. Druhým mým pocitem byl neuvěřitelný prostor a velké vzdálenosti - hustota obyvatelstva je tu třikrát menší než v Evropě. A třetí dojmem byla národní hrdost Američanů na svou zemi.

Při své první návštěvě USA jsem si před cestou musel projít nutným martýriem kvůli vízům. Musel jsem vyplnit formulář, dostavit se na pohovor na ambasádu a zaplatit poplatek. Dnes už naštěstí postačuje registrace registrace ESTA.

Když jsem byl v USA poprvé, většinu času jsem pobýval v Las Vegas a odtud jsem navštěvoval blízké národní parky Death Valley, Grand Canyon, Zion a Bryce. Pro druhou návštěvu jsem už naplánoval klasický road trip. V obou případech jsem půjčil auto přes rezervační stránku rentalcars.com u společnosti Alamo. Při půjčení auta čtěte pozorně podmínky, např. se ujistěte, že disponujete kreditní kartou. V každém případě se připravte na automatickou převodovku: Park, Reverse, Neutral, Drive, Sport. Kdo s ní nemá zkušenosti, tak napovídám, že v poloze Park je auto zabržděné, v poloze Drive se zase můžete neočekávaně rozjet, pokud nestojíte na brzdovém pedále. Pedál spojky chybí, a tak levou nohu při řízení můžete zahodit. Přiznávám se, že mne po letech řízení zase překvapil fakt, že ruční brzda bůže být i nožní a že vestavěná navigace povolí zadat nový cíl jen tehdy, kdy auto stojí.

Samotné cestování je levné: levné autopůjčovné umocňuje i levný benzín. Ten se v průměru prodává za 2,5 – 3 USD za galon (3.785 litru). V průměru se tedy dají náklady na benzín odhadnout jako 1,5 CZK na jeden kilometr. Do nádrže se čerpá oktanové číslo 87 popřípadě 89 a platí se platební kartou přímo na stojanu pumpy. Kdo chce tento způsob platby zkusit, musí po zasunutí karty zadat její typ (Debit (bude se pak vyžadovat PIN) nebo Credit). Já se se stojanem nikdy nepral a vždy si zašel k pokladně benzín předplatit. Obsluha požadované množství benzínu nebo částku v USD strhne z karty a nedočerpané množství zase na kartu vrátí. Je dobré mít s sebou i hotovost, často se mi stávalo, že mi platební terminál neakceptoval ani jednu mou kartu. Pokud jsme z našich končin zvyklí, že čerpací stanice jsou u dálnic na každém pátém kilometru, v USA tomu tak není. Benzínové stanice jsou většinou jen ve městech a tak se často stávalo, že jsem na ně nenarazil i dvě stě kilometrů. Z toho důvodu jsem čerpal, jakmila se ukazatel stavu nádrže blížil k polovině.

Mezi městy a zvláť v odlehlých oblastech vedou rovné přímé dálnice bez jakýchkoliv zatáček, řidič si tu zatočí volantem průměrně tak jednou za půl hodiny. Je to podobné, jakoby jste si natáhli D1 z Prahy do Brna a během cesty potkali jen deset aut. Zato ve velkých městech si řidič zážitků užije dostatek, jet v sedmém nejrychlejším pruhu se v životě jen tak nepoštěstí. Některá silniční pravidla jsou trochu odlišná od těch našich. Například české pravidlo pravé ruky v americkém pojetí říká, že na neoznačené křižovatce se nedává přednost vozidlu přijíždějícímu zprava, nýbrž přednost v jízdě dostane ten, který přijel a zastavil na stopku do křižovatky jako první (značka „All way“, „4 way“). Na červenou lze odbočit doprava za předpokladu, že dáte přednost autům přijíždějícím zleva, a pokud tam není značka, která takové odboční zakazuje. Školní autobusy, které stojí nebo blikají, se předjíždět nesmí. Značka „Car pools“ znamená, že v nejrychlejším pruhu mohou jet pouze auta se dvěma cestujícími (někdy třemi, včetně řidiče). Vyplatí se dodržovat rychlost, na dálnicích je obvykle maximální rychlost 70mph (113km/h), na okresních silnicích 55-70mph a ve městech 15-45 mph, více na ghsa.org. Rychlostní omezení je však vždy u každé silnic jasně označeno.

USA 50

Nejdražší položkou při cestování je ubytování, proto dvě třetiny návštěvníků národních parků vyhledává kempy (viz recreation.gov) nebo si půjčí obytný vůz. V mém případě jsem ubytování volil v klasickcýh penzionech a řešil jej přes globální rezervační stránky Agoda.com nebo Booking.com. Pokud bych cestoval déle nebo musel více dbát na rozpočet, volil některou z prvnich dvou možností. Cenová úroveň ubytování v penzionech a B&B závisí na zvoleném komfortu, na lokalitě ve městech, na vzdálenosti od vstupu do národních parků (běžná vzdálenost je cca 50km) a také na tom, s jakým předstihem rezervaci provedete. Kdo má dostatek času a na úrovni ubytování mu tolik nezáleží, může vyrazit bez rezervace. 

Kdo navštíví více národních parků, vyplatí se mu roční vstupenka „America the beautiful – Annual pass“, která platí ve všech národních parcích. Stojí 80 USD a představuje plastovou kartičku (která se na druhé straně podepíše), brožuru a visačku do auta. Platí pro posádku auta a stačí ji zakoupit v prvním parku v návštěvnickém centru. Karta je nepřenosná, má magnetickou pásku a při vstupu do parku se často kontroluje s pasem držitele.

Na jídle se v Americe také moc neušetří. Nápor na peněženku začne již ranní snídaní, protože snídaně obvykle není v ceně ubytování zahrnuta. Ráno jsem tedy nejčastěji zahájil ve Starbucksu (cca 10 USD) a přes den jsem buď opět jedl v podnicích rychlého občerstvení a v parcích jsem měl nachystané vlastnoručně vyrobené sendviče. V restauracích se cena běžně pohybuje okolo 20 dolarů a k této častce se navíc připočítá daň a spropitné ve výši 15-20 procent. Spropitné totiž představuje výdělek číšníka či marži rodinné restaurace. Obsluha automaticky po hlavním jídle nebo po desertu donese účet, který však neznamená, že je účet uzavřený, stále se dá dle libosti objednávat. Po zaplacení kartou se na účet připíše spropitné, které je na účtu v několika variantách vypočteno a host se tak podle své spokojenosti může pro některou z nich rozhodnout. Spropitné funguje i u řidičů taxi (10-20%), u obsluhy parkování nebo hotelových portýrů (1-2 USD).

Zdravotní péče ve Spojených státech patří k nejdražším na světě, proto je důležité si před cestou důkladně zkontrolovat své cestovní pojištění.

 



Jestli se před cestou do USA chcete řádně připravit na možné neočekávané situace, doporučuji Vám praktické informace před cestou do USA na webu Amerika.cz.

 

 

 

POČET NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ

zeme 100

35

POČET DNÍ NA CESTÁCH

dny 100

384

POČET KM NA CESTÁCH

km 100

47 870