user_mobilelogo
HEAD USA II

RADY NA CESTU DO USA

 

Cestování do USA na vlastní pěst

Mým prvním dojmem při návštěvě USA bylo, že Amerika je svět sám pro sebe - Američané vnímají svět jen jako Ameriku. Druhým mým pocitem byl neuvěřitelný prostor a velké vzdálenosti - hustota obyvatelstva je tu třikrát menší než v Evropě. A třetí dojmem byla národní hrdost Američanů na svou zemi.

USA 49

Při své první návštěvě USA jsem si před cestou musel projít nutným martýriem kvůli vízům. Musel jsem vyplnit formulář, dostavit se na pohovor na ambasádu a zaplatit poplatek. Dnes už naštěstí postačuje registrace ESTA.

Zdravotní péče ve Spojených státech patří k nejdražším na světě, proto je důležité si před cestou důkladně zkontrolovat své cestovní pojištění.

 

Cestování autem po USA

Když jsem byl v USA poprvé, většinu času jsem pobýval v Las Vegas a odtud jsem navštěvoval blízké národní parky Death Valley, Grand Canyon, Zion a Bryce. Pro druhou návštěvu jsem už naplánoval klasický road trip. V obou případech jsem si půjčil auto přes rezervační stránku rentalcars.com u společnosti Alamo. Při půjčení auta čtěte pozorně podmínky, např. se ujistěte, že disponujete kreditní kartou. V každém případě se připravte na automatickou převodovku: Park, Reverse, Neutral, Drive, Sport. Kdo s ní nemá zkušenosti, tak napovídám, že v poloze Park je auto zabržděné, v poloze Drive se zase můžete neočekávaně rozjet, pokud nestojíte na brzdovém pedále. Pedál spojky chybí, a tak levou nohu při řízení můžete zahodit. Přiznávám se, že mne po letech řízení zase překvapil fakt, že ruční brzda může být i nožní a že vestavěná navigace povolí zadat nový cíl jen tehdy, když auto stojí.

Samotné cestování je levné: levné autopůjčovné umocňuje i levný benzín. Ten se prodává za 2,5 – 3 USD za galon (3.785 litru). V průměru se tedy dají náklady na benzín odhadnout jako 1,5 CZK na jeden kilometr. Do nádrže se čerpá oktanové číslo 87 popřípadě 89 a platí se platební kartou přímo na stojanu pumpy. Kdo chce tento způsob platby zkusit, musí po zasunutí karty zadat její typ (Debit - bude se pak vyžadovat PIN nebo Credit). Já se se stojanem nikdy nepral a vždy si zašel k pokladně benzín předplatit. Obsluha požadované množství benzínu nebo částku v USD strhne z karty a nedočerpané množství zase na kartu vrátí. Je dobré mít s sebou i hotovost, často se mi stávalo, že mi platební terminál neakceptoval ani jednu z mých karet. Pokud jsme z našich končin zvyklí, že čerpací stanice jsou u dálnic na každém pátém kilometru, v USA tomu tak není. Benzínové stanice jsou většinou jen ve městech a tak se často stávalo, že jsem na ně nenarazil i dvě stě kilometrů. Z toho důvodu jsem čerpal vždy, jakmile se ukazatel stavu nádrže blížil k polovině.

 

Start Your Journey Lifestyle EN v4 936x120

 

Mezi městy a zvlášť v odlehlých oblastech vedou rovné přímé dálnice bez jakýchkoliv zatáček, řidič si tu zatočí volantem průměrně tak jednou za půl hodiny. Je to podobné, jakoby jste si natáhli D1 z Prahy do Brna a během cesty potkali jen deset aut. Zato ve velkých městech si řidič zážitků užije dostatek, jet v sedmém nejrychlejším pruhu se v životě jen tak nepoštěstí.

Některá silniční pravidla jsou trochu odlišná od těch našich. Například české pravidlo pravé ruky v americkém pojetí říká, že na neoznačené křižovatce se nedává přednost vozidlu přijíždějícímu zprava, nýbrž přednost v jízdě dostane ten, který přijel a zastavil na stopku do křižovatky jako první (značka „All way“, „4 way“). Semafory jsou až za křižovatkou. Na červenou lze odbočit doprava za předpokladu, že dáte přednost autům přijíždějícím zleva, a pokud tam není značka, která takové odboční zakazuje. Školní autobusy, které stojí nebo blikají, se předjíždět nesmí. Značka „Car pools“ znamená, že v nejrychlejším pruhu mohou jet pouze auta se dvěma cestujícími (někdy třemi, včetně řidiče). Vyplatí se dodržovat rychlost, na dálnicích je obvykle maximální rychlost 70mph (113km/h), na okresních silnicích 55-70mph a ve městech 15-45 mph, více na ghsa.org. Rychlostní omezení je však vždy u každé silnice jasně označeno.

Road trip 2018 v jedné minutě

 

Ubytování

Nejdražší položkou při cestování je ubytování, proto dvě třetiny návštěvníků národních parků vyhledává kempy nebo si půjčí obytný vůz. V mém případě jsem ubytování volil v klasických penzionech a řešil jej přes globální rezervační stránky Agoda.com nebo Booking.com. Pokud bych cestoval déle nebo musel více dbát na rozpočet, volil bych některou z prvních dvou možností. Cenová úroveň ubytování v penzionech a B&B závisí na zvoleném komfortu, na lokalitě ve městech, na vzdálenosti od vstupu do národních parků (běžná vzdálenost je cca 50km) a také na tom, s jakým předstihem rezervaci provedete. Kdo má dostatek času a na úrovni ubytování mu tolik nezáleží, může vyrazit bez rezervace. 

 

Vstupy do národních parků

Kdo navštíví více národních parků, vyplatí se mu roční vstupenka „America the beautiful – Annual pass“, která platí ve všech národních parcích. Stojí 80 USD a představuje plastovou kartičku (která se na druhé straně podepíše), brožuru a visačku do auta. Platí pro posádku auta a stačí ji zakoupit v prvním parku v návštěvnickém centru. Karta je nepřenosná, má magnetickou pásku a při vstupu do parku se často kontroluje s pasem držitele.

Kdo se chce před vstupem do parků trochu připravit, může využít webovou stránku nps.gov. Neocenitelným pomocníkem byla pro mne aplikace maps.me.

 

Stravování

Na jídle se v Americe také moc neušetří. Nápor na peněženku začne již ranní snídaní, protože snídaně obvykle není v ceně ubytování zahrnuta. Ráno jsem tedy nejčastěji zahájil ve Starbucksu (cca 10 USD) a přes den jsem buď opět jedl v podnicích rychlého občerstvení a v parcích jsem měl nachystané vlastnoručně vyrobené sendviče. V restauracích se cena běžně pohybuje okolo 20 dolarů a k této částce se navíc připočítá daň a spropitné ve výši 15-20 procent. Spropitné totiž představuje výdělek číšníka či marži rodinné restaurace. Obsluha automaticky po hlavním jídle nebo po dezertu přinese účet, který však neznamená, že je účet uzavřený, stále se dá dle libosti objednávat. Po zaplacení kartou se na účet připíše spropitné, které je na účtu v několika variantách vypočteno a host se tak podle své spokojenosti může pro některou z nich rozhodnout. Spropitné funguje i u řidičů taxi (10-20%), u obsluhy parkování nebo hotelových portýrů (1-2 USD).

 



Jestli se před cestou do USA chcete řádně připravit na možné neočekávané situace, doporučuji Vám praktické informace před cestou do USA na webu Amerika.cz.

 

 

 

POČET NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ

zeme 100

37

POČET DNÍ NA CESTÁCH

dny 100

397

POČET KM NA CESTÁCH

km 100

48 560