user_mobilelogo
martinik head 3

CESTOPIS MARTINIK

 

 

MARTINIK

11.4. – 15.4. 2005

 

Proč jet na Martinik

Martinik byl naší první zastávkou na putování po karibských ostrovech Malých Antil Martinik - Dominika - Guadeloupe. Martinik má nádherné karibské pláže, ve vnitrozemí deštný prales a činnou sopku.

 

Jak na Martinik cestovat

Na francouzký zámořský departmán jsme letěli s Air France, která dovoluje zkombinovat letenky s odletem z Guadeloupu. Po příletu na letiště Charlese de Gaula jsme se letištním autobusem přesunuli na letiště Orly, odkud odlétají francouzké vnistrostátní lety. Měli jsme štěstí, letenku nám dali do druhého patra Boeingu 747. Ani nevím, čím jsme si to zasloužili. Na Martinické letiště Lamentin jsme přiletěli v podvečer místního času, doma už byla půlnoc. Vypůjčili jsme si auto (48 Eur/den, rentalcars.com) a už po tmě jsme se vydali skrz ostrov hledat naše ubytování ve vesnici Les Trois de Ilets. A kupodivu jsme ho našli.

 

Tip na ubytování na Martiniku

Bydleli jsme ve víkendovém domě Domaine de l'Anse Ramier za vesnicí Les Trois Ilets, která se nachází na jižním břehu zálivu Fort de France (viz např. Booking.com). Krásný dům, který majitelé postavili za účelem pronajímání apartmánů, měl nádherný výhled na moře. My jsme měli přízemní byt s kuchyňkou a terasou. Nabídka jiného ubytování je např. na adrese http://www.gites972.org.

 

Co jsem na Martiniku zažil

Hned první ráno na Martiniku jsme měli v plánu projít se po hlavním městě Fort de France a koupit si lístky na trajekt na Dominku a Guadeloupe. Autem jsme dojeli do vedlejší vesnice Pionte du Bout, kde se nachází marina a mnoho hotelových resortů. Odtud také přes záliv do Fort de France (6,5 Euro) odplouvají trajekty. Byl první den naší dovolené v Karibiku a my si ve Fort de France nemohli zvyknout, že kolem nás je jen černošské obyvatelstvo. Procházeli jsme se žárem roztopenými ulicemi a nasávali atmosféru. V poledne měla Šárka hlad a tak si dala v místní restauraci malou bagetu. Naproti seděl starý děda, který nám pořád chtěl nutně něco sdělit a tak se ho Šárka opakovaně ptala, protože mu nerozumněla. Po třetím pokusu děda mumlal tak usilovně, až mu z pusy vypadla protéza a my se lekli. V tu chvíli nám došlo, že děda je blázen a vůbec na nás nemluvil.

Martinik 01

Fort de France

Po obědě jsme šli shánět lístky na trajekty. Na internetu jsme si ještě před odjezdem našli jízdní řád společnosti L´express des Iles http://www.express-des-iles.com a podle něj jsme si sestavili itinerář a zarezervovali ubytování na ostrovech. Jaké bylo naše překvapení, když nám paní za přepážkou sdělila, že jízdní řád na internetu není platný a loď odjíždí v úplně jiných dnech. No bezva. Koupili jsme si tedy lístky na dny, které byly k dispozici, a doufali, že nebudeme na Dominice spát pod mostem. Že to nakonec bylo ku prospěchu, jsme pochopili po návštěvě nádherné Dominiky. V původním itineráři jsme totiž plánovali zůstat na Dominice o den méně a byli jsme rádi, že nám to L´express des Iles takhle pěkně změnila.

Odpoledne jsme jeli na pláž Diamant jižně od našeho Les Trois Ilets. Pláž je dva kilometry dlouhá a naproti ní se tři kilometry od břehu vzpíná z moře 176 metrů vysoká skála Diamond Rock. SMSkou jsem odtud pozdravil své kamarády, kteří zrovna zasedali na pravidelné schůzi u piva. Asi jsem je neměl dráždit, protože mi odpověděli s nepublikovatelnými výrazy.

Martinik 04

Pláž Diamant

Následující den jsme se jeli podívat na sever ostrova po Route de la Trace (N3), která většinou vede napříč deštným pralesem. Zastavili jsme se v jedinečné botanické zahradě Jardin de Balata (6,5 Euro). Obdivovali jsme vzrostlé tropické rostliny a stromy, které vytvářely nádhernou scenérii. Poprvé v životě jsme viděli houfy kolibříků, jak nehybně za letu nasávají dobroty z květů.

Martinik 07

Botanická zahrada Jardin de Balata

Potom jsme pokračovali po cestě obklopenou flórou deštného pralesa do Saint Pierre - do města, které bylo v roce 1902 výbuchem sopky Mont Pelée srovnáno se zemí. Z 30 tisíc obyvatel přežil pouze jeden - vězeň zavřený v žaláři. Dodnes jsou ve městě ohořelé ruiny a základy zničených domů a jako memento se v dáli nad městem tyčí zlověstně do výšky samotná sopka Mont Peleé. Bylo neuvěřitelné horko, sluníčko do nás pralo a my si fotili, jak stojíme přesně na svém stínu.

Martinik 14

Ruiny Saint Pierre - žalář

Ze Saint Pierrie jsme pokračovali dál na sever a snažili se najít pláž Anse Ceron. Místo toho jsme však dojeli na Anse Couleuvre. Úzká asfaltová cesta v jednu chvíli padala téměř kolmo dolů a my jsme měli obavy, zda to s naším autem budeme schopni zase vyjet zpátky nahoru. Naštěstí proti nám funělo stejně malé auto a tak jsme se uklidnili, dodali si odvahy a pokračovali dál. Na konci cesty bylo malé parkoviště a dále k pláži jsme šli lesem. Kolem pěšiny se objevovaly staré ruiny vojenských kasáren z koloniálních dob. Samotná pláž byla černá, obklopená vysokými palmami koukající z lesního porostu.

Martinik 20

Pláž Anse Couleuvre

Poslední den jsme se rozhodli vyrazit na jih ostrova na pláž Les Salines. Les Salines je nejkrásnější pláž Martiniku a jedna z nejkrásnějších na karibských ostrovech vůbec. Je stočená do zátoky, má jemný zlatý písek, nad který se sklánějí palmy. Bylo krásné modré počasí, moře bylo zvlněné a koupaly se v něm nádherné dlouhonohé místní gazely.

Martinik 26

Pláž Les Salines

Odpoledne jsme se ještě přemístili k průzkumu další pláže Cap Chevalier. Tato pláž má bílý písek, je také velice zajímavá a prakticky bez turistů.

 

 

... kam dál? Prohlédněte si itinerářfotografie z cesty nebo rady před cestou na Martinik. Pokud budete mít dotazy, napište je do komentářů, obvykle odpovím během jednoho dne.

... Pokračování cesty na Dominiku jsem popsal v cestopise Dominika.

 

 

 NÁSLEDUJ MNE NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH:  facebook instagram youtube

 

 

POČET NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ

zeme 100

34

POČET DNÍ NA CESTÁCH

dny 100

359

POČET KM NA CESTÁCH

km 100

42 510