user_mobilelogo
HEAD izrael

Seznam článků

 

 

  

 

  

 

JERUZALÉM

16.11. 2013, cestopis část IV.

 

Proč jet do Jeruzaléma

Jeruzalém je městem tří náboženství - judaismu, křesťanství a islámu. Dle Židů si Jeruzalém vybral Hospodin, aby zde přebýval, byl zde ukřižován Ježíš Kristus a Mohammed se na zdejší Chrámovou horu přenesl z Mekky, aby odtud vstoupil na nebesa.

Historie města je velice barvitá, nejstarší zmínky o Jeruzalému jsou téměř pět tisíc let staré. V roce 997 př.n.l. jej podle biblických zpráv dobyl král David. Přenesl do něj Archu úmluvy a učinil z něho hlavní město Izraelitů. Jeho syn Šalamoun pak na Chrámové hoře postavil První chrám. Po smrti Šalamouna se království rozpadlo na dvě části a Jeruzalém se stal hlavním sídlem jižního Judského království. V roce 598 př.n.l. byl obsazen Babyloňany. Po následné neúspěšné vzpouře nechal babylonský král Nebukadnesar II. První chrám zničit a Židy odvléct do otroctví. Po dobytí Babylonie Peršany se mohli Židé vrátit a kolem roku 520 př.n.l. postavili Druhý chrám. V roce 332 př.n.l. obsadil zemi Alexandr Veliký a v roce 63 př.n.l. Římané. Ti ustanovili vládcem Heroda Velikého, který významně rozšířil Chrámovou horu i samotný chrám. Po jeho smrti se ujímali vlády římští prefekti a za vlády Piláta Pontského byl v Jeruzalémě v roce 30 n.l. ukřižován Ježíš Kristus. Na konci prvního protiřímského povstání Římané v roce 70 n.l. Jeruzalém znovu dobyli a zničili jej včetně chrámu, ze kterého zbyla jen západní zeď. Na konci druhé židovské války v roce 132 n.l. byl Jeruzalém zničen znovu. Za vlády Konstantina I. bylo v roce 313 n.l. zrovnoprávněno křesťanství. Matka císaře Helena v Jeruzalémě objevila zbytky Ježíšova kříže a na místě ukřižování byla vybudována Bazilika svatého hrobu. V roce 638 vtrhli do města vojska Umara II. a započalo 1300 let dlouhé muslimské období. Na Chrámové hoře byla postavena mešita Al Aksa a Skalní dóm. V roce 1099 byl Jeruzalém pro změnu dobyt křižáky. Ti ztratili Jeruzalém v roce 1187, kdy je porazil Saladin. Od roku 1517 byl Jeruzalém součástí Osmanské říše. Od Turků bylo město osvobozeno až po první světové válce a oblast spravovali Britové. V roce 1948 Britové z Izraele odešli a v zápětí se během arabsko izraelské války zmocnili Východního Jeruzaléma a Starého města Jordánci. Během 6denní války v roce 1967 bylo město opět sjednoceno.

Dnes je Jeruzalém hlavním městem Izraele. Ale protože jej za hlavní město považují i Palestinci, většina států má své zastoupení v Tel Avivu. A Palestinci sídlí v Ramallahu. V Jeruzalémě žije více než 800 tisíc obyvatel a je tak největším městem Izraele.

 

Jak jet do Jeruzaléma

Pronajatým autem z Tel Avivu (75km, 1hod).

 

Tip na ubytování

V rámci cesty do Izraele jsme neměli jinou možnost, než se vrátit zpátky do Tel Avivu. Jeruzalém je však natolik vyjimečné město, že by tu člověk mohl strávit 2-3 dny a pořád by byl v údivu.

 

Co jsem v Jeruzalémě zažil

Překvapilo mne, jak je Jeruzalém kopcovitý. Ale není divu, město se nachází v Judských horách v nadmořské výšce 809 m.n.m. na okraji Judské pouště. Bylo tu sice nepatrně chladněji než u moře v Tel Avivu, ale protože jsme měli nádherný slunečný den, bylo nám příjemně teplo.

Město je rozděleno do 4 čtvrtí. Kromě židovské, křesťanské a muslimské tu je i čtvrť arménská. To proto, že Arméni byli před 2 tisíci lety velkou říší a jako první národ na světě přijali křesťanství.

izrael 32

V údolí Olivové a Chrámové hory

Po cestě jsme občas na střechách domů viděli malé střílny a bunkry. Ve Starém městě zase střechy občas lemovaly ostnaté dráty a zdi zkrášlovaly důlky po kulkách.

Nejdříve jsme zastavili u Getsemanské zahrady. Byl krásný den a z údolí jsme na jedné straně hleděli na východní zeď Chrámové hory se zazděnou Zlatou bránou a na druhé straně svahy Olivové hory. Vstoupili jsme do Baziliky všech národů (Bazilika agónie). Ta sousedí se zahradou, ve které se nacházejí olivovníky, které mohou být i 2 tisíce let staré (nebo alespoň jejich kořeny) a pamatovat si tak události ohledně zatčení Ježíše Krista.

izrael 34

Hrobka Panny Marie

Pěšky jsme došli k Hrobce Panny Marie. Z venku byzantská stavba vůbec nenapovídala, co se ukrývá uvnitř. V kostelíku se nachází schody vedoucí do tmavých pochmurných podzemních prostor, ověnčených lampami visících ze stropu a vonících po kadidle. Je to jedna z mála míst, o které se stará současně několik církví. V tomto případě řecká pravoslavná, syrská, arménská a koptská. Tady na mne poprvé dýchla starodávná mystika Jeruzaléma.

izrael 37

V Hrobce Panny Marie

Pak jsme objeli celé staré město a přijeli na samotnou Olivovou horu. Odtud je nejkrásnější výhled na Chrámovou horu s mešitou Al Aksa a se zlatě zářícím Skalním dómem, na celé Staré město a zbytek Jeruzaléma. Celý svah Olivové hory a i kus protější Chrámové hory pokrývají už od pradávna hrobky Židů. Ti totiž věří, že právě na Olivově hoře se má v soudný den zjevit Mesiáš a chtějí tak být vzkříšeni mezi prvními. Nachází se tu kolem 150 tisíc hrobek.

izrael 40

Pohled na Chrámovou horu z Olivové hory

Vrátili jsme se k hradbám Starého města a zaparkovali v parkovišti Jaffa gate (50 NIS) a Jaffskou bránou jsme prošli dovnitř. Staré město je obehnáno mohutnými hradbami, které byly postaveny za vlády Sulejmána Nádherného v letech 1537-1542. Do města se dá projít 8 branami. Turisté nejčastěji vcházejí právě Jaffskou bránou. U ní je v hradbách průlom, který si vymínil císař Vilém I. při své návštěvě Jeruzaléma v roce 1898. Hnojná brána je zase nejblíž Zdi nářků a Chrámové hory. Zlatá brána je neprůchozí, protože Židé věřili, že tudy projde Mesiáš, a tak jim ji muslimové zazdili. Herodovou branou vnikli do Jeruzaléma v roce 1099 křižáci, Sijónskou branou se zase snažili neúspěšně projít v roce 1948 Izraelci a Štěpánovou branou se jim to v roce 1967 povedlo. Největší bránou je Damašská a nejnovější je Nová brána postavená v roce 1887.

Prošli jsme kolem Citadely - Davidovy věže, ve které se nachází muzeum, a došli do Arménské čtvrti. Tady jsme nahlédli do několika kostelů a šli se najíst do restaurace.

izrael 45

U Davidovy věže

Šel jsem si koupit pohlednice a známky, ale mistr výslednou cenu vypočítal tak bravurně, že aniž bych si něčeho všiml, zaplatil jsem za pohledy jednou tolik. Dvakrát jsem si v Izraeli něco koupil a dvakrát jsem z toho vyšel jak hubka. Už si tu nic nekoupím.

Ze Starého města jsme na chvíli vyšli ven Sijónskou branou, poničenou kulkami z války roku 1948. Je docela úzká a cesta za ní vede do zatáčky, takže projet tudy větším autem je docela oříšek. A zrovna se tu zasekl mercedes. Památky nepamátky všichni turisti s velkým pobavením sledovali, jak se pán za volantem celý zpocený snaží. Vytvořil docela slušnou zácpu a asi napodvacáté se mu to povedlo vytočit se ven. Všichni jsme mu sborně zatleskali. Pán z nás nervózní nebyl a naopak nám zamával. Na hoře Sion byla naším cílem Davidova hrobka. Tu postavili křižáci dva tisíce let po jeho smrti a je to jedno z nejposvátnějších míst judaismu. Nachází se tu i místnost, kde Ježíš se svými učedníky naposledy večeřel.

izrael 51

Via Doloresa - Křížová cesta

Stejnou branou jsme se vrátili do arménské čtvrti a starými bazarovými uličkami jsme došli k sedmému zastavení křížové cesty Via Doloresa. Tady se křížová cesta ze súku zvedá do kopce a my jsme po cestě potkali pestrobarevně oděné poutníky z Konga, jak nesou velký dřevěný kříž. Po cestě jsme minuli etiopský a koptský klášter a já jsem si připadal jako ve filmu. Nakonec jsme došli k Chrámu Božího hrobu.

izrael 53

Chrám Božího hrobu

Chrám Božího hrobu vypadal jako stavba zaklesnutá do množství jiných historických budov okolo. Jsme na pahorku Golgota, tady křížová cesta končí posledními 5 zastaveními. Tady byl Ježíš ukřižován, pohřben a následně vstal z mrtvých. Ve 4. století tady matka císaře Konstantina, Helena, našla dřevěný kříž, na kterém byl Ježíš ukřižován, a nechala zde postavit chrám. Ten byl stržen muslimy v roce 1009. Současná podoba je z 12. století, kdy jej znovu postavili křižáci. Jen co jsme vešli dovnitř, dýchla na nás neuvěřitelně mystická atmosféra. Lidé klečeli na kolenou a líbali kámen, na který byl Ježíš Kristus sňat z kříže. Kostel je rozdělen mezi šest církví, které se v pravidelných intervalech střídají v bohoslužbách. V chrámu jsme zůstali minimálně hodinu, a když jsme vyšli ven, tak už byla tma.

izrael 54

V Chrámu Božího hrobu

Starými uličkami jsme prokličkovali do židovské čtvrti k vyhlídce na Chrámovou horu a Zeď nářků. Do teď jsem zeď nářků viděl jen v televizi a teď to vidím na vlastní oči. Protože byl šabat, u zdi se to hemžilo velkým počtem modlících. Seběhli jsme dolů, prošli bezpečnostním rámem a před vstupem na prostranství jsme si dali na hlavu papírovou jarmulku. Zeď nářků je nejsvětější židovské místo - je to jediná původní část Druhého chrámu, který byl zbořen Římany v roce 70 n.l. Židé se tu modlí a vkládají svá psaníčka s přáním do mezer obrovských herodových kamenů. Modlitební část je rozdělena zvlášť pro muže a ženy. Procházel jsem se mezi ortodoxními věřícími a připadal si jak v jiném světě. Došel jsem až k samotné zdi a dotkl se jí rukou.

izrael 58

Zeď nářků

Samotnou Chrámovou horu jsme už navštívit nestihli a tak jsme návštěvu Jeruzaléma zakončili v Citadele v Davidově věži. Uvnitř komplexu jsme na stěnách hradeb večer shlédli velkolepé světelné představení vyprávějící o dějinách města www.tod.org.il (55 NIS).

izrael 61

Zeď nářků při šabatu

Zážitek z Jeruzaléma byl tak silný, že se vůbec nedivím, že některé návštěvníky postihne tzv. Jeruzalémský syndrom a po návštěvě svatého města zblbnou a považují se za jednu z Biblických postav.

 

facebook

Novinky z webu, fotografie, videa, tipy, online příspěvky z cest i z výletů.

instagram

Fotografie a instavidea z mých cest, ale i z výletů, které zde nejsou popsány.

 

youtube

Krátká videa nejen z mých cest, ale i z výletů, které zde nejsou popsány.